Aventurín, někdy ho můžete najít jako avanturín je tvořen základní křemennou hmotou, jejíž složení má stejné např. křišťál, citrín, ametyst nebo záhněda. Jeho celkové zbarvení se mění podle druhu inkluzí. Aventurín patří mezi křemeny s vrostlicemi, přičemž vrostlice mohou být pevné, kapalné nebo plynné. Někdy mohou sledovat růstové plochy krystalů – tomu se pak říká fantomy. V křemeni je tvořena tzv. avanturinizace, která vzniká lístkovými vrostlicemi fuchsitu, slídy, chloritu, hematitu apod.
Aventurín obsahuje uzavřeniny malých krystalů, čímž odráží světlo a vytváří širokou škálu barev. Např. zelený aventurín má tzv. šupinkovité uzavřeniny zelené slídy fuchsitu. Pokud jsou v křemeni pyritové uzavřeniny, pak mají barvu hnědou(tento aventurín bývá nazýván hnědý, oranžový nebo zlatý). Minerál goethit způsobuje barvu hnědozelenou. Aventurín může mít ale i barvy modravě bílé, modravě zelené či oranžové.
Aventuríny jsou zpracovávány jako fasety, kabošony nebo jako drobné glyptiky.
Tento krásný a různorodý minerál je poměrně levný a dostupný ve velkém množství, pokud se ovšem nejedná a hvězdicovité srostlice. Ostatní aventuríny jsou vhodné většinou pro sběratele, kteří je dovedou náležitě ocenit. Za sběratelský kámen lze zaplatit i tisíce euro.
Může být vhodný pro znamení:
V mystické tabulce kamenů je Avanturín základním kamenem Raka. Beran je dalším znamením, které tvoří spletité spojení s uklidňující povahou Avanturínu, zejména pokud jde o posílení vůdčích schopností.
Význam a účinky
Aventurín je na stupnici tvrdosti č. 7. Tento minerál nemá přesné určení, pro jaké znamení je vhodný. Záleží totiž na působení podle typu jednotlivých vrostlic. Stejně tak není možné přesně určit, na jakou čakru kámen bude nejvíce působit. I účinek na tělo závisí na působení jednotlivých vrostlic.
Historie
Aventurín je známý už ve staré Číně. Nazývali jej císařským kamenem Jü. Využíval se především jako talisman, přinášel štěstí a pohodu, svěžest i jasnou mysl.
Zajímavosti
Někdy je aventurín zaměňován s aventurinovým živcem, amazonitem a jadeitem. Občas bývá napodobován – pak je nazýván zlatý kámen. Poznáte jej tak, že v něm budou malé trojúhelníkové a šestiúhelníkové plíšky mědi zasazené ve skle. Pouhým okem je sice nespatříte, ale pokud si na pomoc vezmete lupu, máte šanci je odhalit. Je potřeba, aby lupa alespoň 10x zvětšovala.
Kde se aventurín vyskytuje
Stejně jako účinky aventurínu určují jeho vrostlice, tak i výskyt a barvy jsou na rozdílných místech. Mezi nejznámější aventurín patří tzv. Venušiny vlasy, což je křišťál s inkluzí rutilu, resp. sagenitu. Můžete se setkat i s poetičtějším názvem Amorovy šípy. Tyto křemeny najdete především v Brazílii a ve státech alpského masivu – tedy ve Švýcarsku, Rakousku a Itálii. Objevily se i v Austrálii, na Madagaskaru, v Rusku a dalších zemích.
Někdy se v křišťálu objeví inkluze jehliček goethitu. Ty byly nalezeny v Maroku, Novém Mexiku, Idahu, v Kazachstánu, Německu i u nás v České republice.
Křemen s inkluzemi pyroluzitu je vzácnější. Nalezen byl v Mexiku. V Arizoně pak byly nalezeny inkluze dumortieritu, v Peru a USA hübneritu, v Brazílii pyritu, v Kazachstánu helvínu a cosalitu.
Obzvláště krásné aventuríny vznikají inkluzí chloritů, sledují růstové plochy krystalů křemene a vytvářejí tak opravdu působivé fantomy. Takové kameny byly nalezeny v Brazílii a Rusku.
Setkat se lze i s jemnozrnnými křemeny s hustými inkluzemi jemně šupinkových minerálů – např. fuchsitu a hematitu. Ty jim dodávají třpytivý odlesk, již výše zmíněnou avanturizaci. Takové aventuríny najdete v Indii, Rusku, Brazílii a hlavně v Tibetu. Objevují se ale i v Rakousku, Německu, Španělsku a Finsku.
Zelené aventuríny pochází z Tanzánie, červenohnědé pak z Keni. Vidět můžete i bílé a dokonce černobílé aventuríny, které pochází ze Sibiře.
Zbarvení
Jak už jsme zmínili, zbarvení aventurínu je určeno inkluzemi dalších minerálů a vrostlicemi. Pojďme se nyní podívat na jednotlivé barvy podrobněji.
Modrý aventurín
Modrému aventurínu jsou připisovány schopnosti mírnit záněty a teploty, aktivovat imunitní systém a pomáhat při plicních potížích. Umí ale i tlumit bolest a předcházet srdečnímu infarktu. Modrý aventurín je ale také dobrým společníkem při depresi a pohámá zvyšovat pozornost a inteligenci. Tento překrásný kámen má tmavěmodrou barvu s drobnými třpytkami, takže připomíná noční oblohu. Zajímavostí je, že je označován jako kámen štěstí a je oblíbeným talismanem hazardních hráčů, neboť přitahuje peníze.
Bývá také využíván k ochraně zahrad, domů a ochraňuje před patogenními zónami. Dokáže pohltit elektromagnetický smog. Zmírňuje a vyrušuje dopad negativních situací nebo informací. Modrý nádech kameni dává ruthil nebo thurmalín.
Zelený aventurín
Zelený aventurín může mít barvu světle zelenou, tmavě zelenou, až tyrkysovou. Jako jiné kameny zelené barvy navozuje klid, mír a pohodovou atmosféru. Potřebujete-li se duševně zklidnit, můžete jej chvíli podržet v ruce, nebo se na něj dívat – zelená barva je známá svými zklidňujícími účinky. Zelený aventurín bývá využíváný i pro lepší sepětí s přírodou. Jedná se především o křemen s drobnými šupinkami fuchsitu.
Mezi další schopnosti zeleného aventurínu patří zlepšení spánku – stačí si jej dát pod polštář nebo do blízkosti hlavy. Ostatně zmírňuje i chronické obtíže s hlavou, migrény atd. Je kamenem srdeční čakry a jako takový propojuje srdce se zemí.
Oranžový aventurín
Oranžový aventurín je vhodný k obohacení sexuálních zážitků a obdařuje vitalitou a životní energií. Má pomáhat ke zklidnění mysli, utišovat hněv, rozčilení a negativní mysl. Údajně také mírní žaludeční křeče a problémy. Pokud jej tak chcete využít, měli byste si jej položit do oblastí solar plexu. Pokud jej posunete o něco níže, pomůže odstranit střevní potíže a podpoří vaše trávení. Dejte pozor, ať oranžový aventurín nezaměníte se zlatým.
Zlatý aventurín
Pokud narazíte na zlatý aventurín, buďte obezřetní. Bude určitě krásný, ale zpravidla bývá vytvářen synteticky a jako takový nemá žádné schopnosti – není tedy využitelný v esoterice. Zlatý nádech může dát křemeni muskovit.
Zdroj:
Rudolf Ďuďa, Luboš Rejl – Svět drahých kamenů, Praha 206, str. 78.
Cally Hallová – Drahé kameny. Příroda v kostce, Praha 2005, str. 130.
