Křišťál je odrůdou křemene a je ze všech jeho odrůd tou nejrozšířenější. Nachází se v přírodě ve tvarech bezbarvých hexagonálních hranolů, které mají pyramidální zakončení a svislé rýhování. I přesto, že je křišťál minerál bezbarvý, může se někdy objevit mírné zakalení. Je průhledný, skelný a lom má tříštivý lasturnatý. I když je jeho tvrdost poměrně vysoká – 7, je křehký.
Většinou se křišťál nachází ve tvarech krystalů v klencové soustavě a vzniká stejně jako většina odrůd křemene vykrystalizováním z magmatu. Můžeme se setkat i s raritou – tzv. žezlovým křišťálem, o němž si více povíme níže.
Křišťály se zpracovávají jako kabošony, fasety a mohou se z nich tvořit i malé nebo větší glyptiky. Používá se ale i do lamp, čoček a při výrobě skla do nástrojů s potřebou velké přesnosti. Syntetický křišťál se vyrábí pro použití do hodin a to již od roku 1950. Raritou jsou křišťálové koule, které byly již ve středověku využívány k věštění budoucnosti.
Vhodné pro znamení:
V astrologii je křišťál připisován zrozencům Kozoroha, Lva a Vodnáře. Nejvíce působí na čakru čela a temene, ale dá se využít i pro jiné čakry. Je vynikající, pokud potřebujete své tělo nabít novou čistou energií a navíc dokáže neutralizovat negativní záření.
Vybíráme pro vás produkty
Křišťál je surovina dostupná ve velkých kusech, tudíž jeho cena není příliš vysoká. Oceňuje se na kilogramy. Cena křišťálu je závislá především na způsobu jeho zpracování. Nejvíce jsou ceněny historické předměty vyrobené z křišťálu. Tam se však nehodnotí cena křišťálu jako taková, ale především historická a estetická hodnota jednotlivých kusů.
Účinky a vlastnosti
Křišťál je právem označován jako kámen kamenů. Vnáší do našeho života světlo a očistnou energii. Umí odebrat tělu negativní energii a naopak jej nabít tou pozitivní. Je vhodný pro meditaci, neboť vnáší do života harmonii. Povzbuzuje také jasnozřivost a intuici – nejspíš i proto byly využívány křišťálové koule k věštění budoucnosti.
Pokud trpíte na závratě, nevolnosti nebo migrény, měli byste nosit křišťál u sebe. Pomůže vám tyto nepříjemnosti zmírnit a nebo vám od nich zcela uleví.
Křišťál se ale využívá i v domácnosti, pokud potřebujete harmonizovat vztahy v rodině, nebo celkově zklidnit napětí. Pokud jej nakombinujete s růženínem, ochrání váš domov před elektromagnetickým smogem a zářením, neutralizuje patogenní zóny, ultrafialové záření a rentgenové a radioaktivní paprsky.
Křišťál je skvělý k pročištění aury a k odstranění různých psychických bloků.
Historie
Tento průzračně čistý minerál znalo lidstvo již v době mezolitu. Ve starém Římě se dostával na trh z Alp a byl označován jako zkamenělý led. Lidé tehdy věřili, že je to surovina pocházející od bohů. Od Theofrasta dostal křišťál název “krystallos”. Název “quarz”, což znamená tvrdý, mu dal Agricola až v roce 1529. Východní národy používali křišťál jako kámen přinášející trpělivost a dokonalost, a dopomáhající k těmto dvěma vlastnostem. Tibeťané ho zase používali na rány jako lék.
Křišťálové koule využívané k věštění jsme již zmínili. Cestovatelé jej zase využívali jako kámen zahánějící a mírnící žízeň – stačilo jej mít v ústech. Buddhisté tento krásný kámen dokonce zařadili mezi svých sedm drahocenností.
Kde se křišťál nachází
Křišťál je v přírodě rozšířen poměrně hojně, ale ne všechny nalezené krystaly dosahují drahokamové hodnoty. Známou oblastí, kde se těží křišťál, je Srí Lanka a Indie. V okolí Poony v Indii jsou známé vzácné irizující křemeny. Nachází se i v Myanmaru. Pěkné krystaly křišťálu se nachází i v Keni, v Brazílii a na Madagaskaru. Najdete je i ve francouzské Guyaně.
V USA se křišťály nachází v pegmatitech státu Maine, dále v New Jersey, Severní Karolíně, Arkansasu, v Kalifornii a dalších státech, tam už ale nejsou tak významné.
Křišťál se těží i na mnoha místech v Rusku, hlavně na Polárním Uralu. Dále ho najdeme na Ukrajině, v Kazachstánu a Gruzii. Naleziště křišťálu jsou i v Alpách, na mnoha místech ve Švýcarsku, Rakousku a v Itálii.
Dále najdeme křišťál v Německu, České republice, na Slovensku, v Polsku a ve Francii.
V Rumunsku je známý jako tzv. marmarošský diamant, jehož krystaly jsou rostlé bipyramidálně. Jsou sice malé, ale využitelné ve svém přírodním stavu. Tyto křišťály známe i z Haliče, ze Slovenska, Moravy a z USA.
Zajímavost
Zajímavostí jsou některé významné křišťály ve sbírkách světových muzeí. Jmenujme třeba křišťálový výbrus o hmotnosti 7000 ct, který je k vidění ve Smithsonian Institution ve Washingtonu. Vidět zde můžete i křišťálovou kouli o průměru 33 cm a hmotnosti 48,5 Kg. Pochází z Myanmaru a vybroušena byla v Číně.
Zbarvení
Křišťál je bezbarvý druh křemene, a jako takový jej v přírodě nenaleznete v jiné barvě. Může být maximálně mírně zakalený. Co je však u křišťálu zajímavé, jsou jeho tvary a minerály či příměsi, které mohou ovlivnit jeho tvar i zabarvení. Křišťál s vrostlicemi může být čirý či mléčný, s vrostlicemi různých barev, podle toho, jaký minerál krystal křišťálu pojal. Stejně tak fantomy mohou být vícebarevné, podle toho, jaký minerál začal růst na křišťálovém základu. Pojďme se podívat podrobněji, jak takové speciální útvary křišťálu vznikají.
Žezlový křišťál
Žezlový křišťál je jedním z unikátních tvarů – útvarů křišťálu, který se dá v přírodě nalézt. Vznikal tak, že okolní příměsi v určité fázi růst krystalu zastavily – obalily jej. Krystal dál mohl růst jen v jednom bodu – zpravidla na vrcholu krystalu. Tak vznikl tvar, který připomíná královské žezlo. Více známý je tento jev u ametystů, ale i křišťál se dá najít v žežlové podobě.
Amorovy šípy/Venušiny vlasy
Někdy jsou nalezeny krystaly křišťálu, v nichž jsou vrostlice rutilu. Podle své barvy a vrostlic se nazývá Venušiny vlasy nebo také Amorovy šípy. Nejkrásnější vlasatce – křišťály s vrostlicemi, jsou nacházeny v Brazílii a v Rusku na Urale.
Fantomy
Fantomy jsou nejkrásnějšími útvary, v jakých se křišťál v přírodě nachází. Fantomy vznikají tak, že v určité fázi růstu křišťálu, začnou na jeho základním krystalu vyrůstat krystalky jiného minerálu. Jak krystal křišťálu roste, může některé krystalky jiných minerálů obalit nebo dokonce vstřebat. Tak vznikají uzavřeniny – fantomy.
Zdroj:
Rudolf Ďuďa, Luboš Rejl – Svět drahých kamenů, Praha 2006, str. 66 – 67.
Cally Hallová – Drahé kameny. Příroda v kostce, Praha 2005, str. 81.
